veronika

Dub 122017
 

Trochu barvím a pak trochu pletu, byla to trochu hurá akce:-). Zamilovala jsem se do návodu Royal Mile a když jsem zjistila, že ve skupině Justyny Lorkowské na ravelry se pořádá společné pletení právě tohoto šátku, přidala jsem se. Ne že by nebylo z čeho plést, ale měla jsem poměrně jasnou představu o barvách, chtěla jsem něco jemného, spíš tlumené odstíny, ne příliš kontrastu, ne příliš divoké barevné přechody.

Takže buď musím nějakou přízi koupit nebo nabarvit. Hurá! Doma jsem měla pár přaden směsi merina, hedvábí a kašmíru, která je hrozně příjemná na dotyk a jemně se leskne. Na šátek ideální.

Ani se mi nechtělo čekat, až příze uschne a budu ji moci přemotat do klubíček. Nakonec jsem statečně vytrvala:-).

Jelikož souběžně pletu ještě ponožky a svetr, nepřibývá šátek bůhvíjak rychle, ale moc mě baví. Vzor je snadno zapamatovatelný, neobsahuje žádné záludnosti, návod je tradičně dobře zpracovaný, rozepsaný i pro začátečníky.

Keep calm and Craft on!

Bře 222017
 

Dnes Ginny, která každý týden zveřejňovala svoje pletené a knižní pokroky, na svém blogu oznámila, že s touto pravidelnou rutinou končí, že už nebude seskupovat odkazy na ostatní „yarn alongy“. Už je jinde, než na podzim 2010, když s akcí začínala, a touží být ve svých příspěvcích spontannější, nechce je zveřejňovat jen proto, že je příslušné datum nebo den v týdnu. Jako alternativu navrhla Keep calm craft on na blogu Frontier Dreams.A já doufám, že tam zase budu nacházet odkazy na blogy, které si ráda pročítám, okukuju, co se plete a čte jinde, v Česku i zahraničí.

Ať už se tomu říká jakkoliv, pro mě je důležitý obsah, který mě motivuje přidávat příspěvky na blog:-). Takže dnes naposledy a zároveň poprvé.

Jsem nějaká unavená, z končící zimy, ze stereotypu,… podvědomě tedy sahám po energických barvách. Tohle klubko jsou jarní ponožky na začátku svého života. Je to klasická směs merina a nylonu s přídavkem lesklých vláken – stellina.

Vícebarevné výrazné provedení si přímo říká o nějaký jednoduchý návod, takže jsem sáhla po Vanilla Latte Socks. Ponožkový projekt (příze, jehlice, návod, nůžky, označovače, atd.) jsem ubytovala do taštičky od Jitky, u které jsem si již dříve nechala ušít obal na výměnné jehlice. Kdykoliv se na kabelku, na ty barvy, podívám, zlepší mi to náladu.

Dívku v ledu od Roberta Bryndzy jsem teprve začala číst a pokračuju pomalu, ale splňuje má kritéria na odpočinkovou četbu, takže jsem spokojená.

 

Bře 172017
 

Dalo by se to volně přeložit třeba jako „tentononc“, slovíčko, které zastoupí to, které si momentálně nemohu vybavit, nebo popisuje něco, o čem nevím, jak se jmenuje.
A taky je to báječná svetromikina pro děti, kterou navrhla Justyna Lorkowska.

Já jsem vybrala základní barvu – tmavě šedou – a budoucí majitel trval na červených kapsách. Koneckonců, proč ne… doma jsem měla ještě klubíčko červené, které mi zbylo z jiného projektu. Nakonec jsem ho spotřebovala zhruba polovinu, protože kromě kapes se plete ještě červený vnitřní okraj roláku (který na mých fotkách, pravda, není vidět) a šňůrka na protažení právě rolákem.

Svetřík se plete shora v kuse, střihově je velmi jednoduchý, ale každopádně i tak bylo na zapošívání dost konců. Přece jen ty kapsy, bez kterých by to nebylo vůbec ono. Pletla jsem z Cotton Merino od Drops (na celoroční nošení skvělý materiál) a samotnou mě celkem překvapilo, jak rychle to přibývalo.

Hlavně už vím, že bude nošen úplně maximálně a s radostí, to je nejlepší.

Bře 152017
 

Na jehlicích mám teď rozpletených hodně kousků, snad nejvíc, co jsem kdy měla. Většina z nich se mi nezamýšleně sešla do růžova.

Šátek Laurelie v rámci Velkého jarního KALu s Vlněnými sestrami.Na fotce je prakticky celá první část a teď už pokračuju na barevné mozaice. Kombinuju Tosh Merino Light od Madelinetosh (to je právě klubíčko na fotce, v barvě Coquette) a Malabrigo Mechita, takže pevně věřím, že výsledek bude stát za to a bude na nošení velmi příjemný.

Další růžovou věc pletu ze směsi merina s nylonem a třpytivým vláknem, kterou jsem si nedávno nabarvila.

Jak už složení napovědělo, jsou to další ponožky! Tentokrát Mercury Socks, návod je na ravelry k dispozici zdarma. Pletou se mi nádherně, materiál je příjemný, barva se mi povedla tak, jak jsem zamýšlela, vzorek je snadno zapamatovatelný, takže po pár opakováních pletu „z hlavy“. Navíc vypadají na noze hezky.

Co se čte k růžovému pletení? Zásadně jen růžová knihovna:-). Takže jsem začala a hlemýždím tempem pokračuju s knihou Aféry privilegovaných od Nory Roberts. Na nic závažnějšího nemám momentálně myšlenky ani kapacitu.

Úno 262017
 

Orestujeme koření, na něj přidáme jedny ponožky a dusíme na mírném ohni do měkka…

Začneme (a skončíme) pochopitelně trochu jinak. Baví mě experimentovat s barvami na vlnu, s vlnou samozřejmě taky. Mám ráda hořčicovou barvu, takže jsem vzala jedno přadeno nebarvené ponožkové příze od firmy Zitron a zkusila jsem si ji nabarvit. Je to hořčicová, ale navíc mi připomíná barevně curry, které vaří manžel.

Návod na ponožky My Cup of Tea socks je zdarma ke stažení, můžu ho vřele doporučit, vzor je celkem jednoduchý (ne, nezapamatovala jsem si ho do detailu, pořád jsem pro jistotu koukala do papíru) a vypadá hezky. Vynikne spíš v jednobarevném nebo mírně melírovaném provedení.

A mám novou zahraniční (no dobře, ze Slovenska:-) ) taštičku na pletení! Je krásná i praktická a až budu mít odkaz, kde se dají koupit, určitě jí udělám reklamu.

Letos tedy druhé ponožky pro mě. Měla bych pomalu nahodit na další, mezi pletením svetříku pro syna už vybírám návod.

Úno 262017
 

Už ji mám a užívám si ji ještě tuto zimu. Snad už nebudu dlouho… u dopletené čepice jsem zapošívala dlouho a co nejpečlivěji všechny ty konečky příze. A že jich bylo dost.

Pak jsem ji zhruba na dvacet minut namočila do vlažné vody s namáčedlem na vlnu, po vytažení vymačkala vodu rukama a zbytky potom ještě ručníkem. Být to čepice třeba s copánky, rozložila bych ji hezky do požadovaného tvaru na sušák a nechala být. Ale vyplétaný vzor si zaslouží trochu víc péče, aby se očka srovnala a pletenina vypadala úhledně.

Trochu jsem nafouknula obyčejný nafukovací balonek a čepici na něj natáhla. Balonek jsem pak dofouknula přibližně na velikost své hlavy, zavázala a položila na větší hrnek. Takto jsem nechala čepici do druhého dne uschnout.

A tady už důkaz, že Peerie Flooers sedí docela dobře i na ten můj balonek:-).

Čepice je z tenké příze síly fingering, ale hřeje, protože je to vlna, a navíc díky vzadu taženému vláknu příze ve dvojité vrstvě.

Úno 192017
 

Broken Seed Stitch je jednoduchý vzor na upletení a vypadá více než efektně. Nejlépe podle mě vynikne v kombinaci jednobarevné příze s melírovanou. Třeba černá Fabel se zeleno-modro-tyrkysovou Jawoll Magic.

Pak už jsem si jen vyzkoušela nový typ paty, Fish Lips Kiss Heel, a za chvíli bylo hotovo. Tedy za delší chvíli, mám pocit, že ponožky na jehlicích 2.5 mm většinou moc rychle nepřibývají:-).

Stejný vzorek jsem použila na ponožkách už dříve – na vánoční dárek pro maminku. V hlavě mám spoustu dalších barevných kombinací, které by se mi líbily, tak třeba ještě někdy…

Úno 152017
 

Letošní zima už je fakt moc dlouhá, úplně stejně jako každá jiná. Navíc máme ve skupině na ravelry únorový KAL na doplňky pletené technikou fair isle. Takže… jedna čepice, Peerie Flooers.
Barevnou ještě nemám a určitě ji potřebuju. Abych nemusela kupovat další klubka (protože kdyby někdo viděl, jak to vypadá v místnosti, kde je skladuju, určitě by si myslel, že provozuju e-shop), vylovila jsem ze zásob peruánskou vlnu Palette (od Knit Picks) v příhodných odstínech.

K barevné čepici se hodí číst knížku v barevném obalu:-).

Nákupní sérii od Sophie Kinselly mám přečtenou téměř celou, jsou to nenáročné a vtipné oddechovky, žádná literatura pro náročného čtenáře, který má vysoká očekávání, ale zábavné čtení, u kterého jsem se nenudila. Báječné nakupování v Las Vegas mě dost zklamalo. Nepravděpodobná zápletka, příběh se navíc odvíjel hrozně pomalu, mezi spoustou schematicky popsaných situací jsem ho musela těžko dolovat. Vtipných momentů taky ubylo… báječné nakupování už přerostlo spíše v násilně prodlužované nakupování.

Úno 082017
 

Už minulý rok jsem neodolala a využila společnou objednávku (vlastně několik) irské příze Soft Donegal. Pokaždé, když jsem u některé pletařky viděla hotovou věc z ní, jsem si uvědomila ta klubíčka schovaná v krabici, a že bych si z nich ráda něco upletla taky. Tramtarará! Ta chvíle právě přišla… zatím jsem tedy nahodila:-).

Návody na svetry od Isabell Kreamer mám v pletařské frontě na jehlice ve větším než malém množství. Ale nejdéle asi …against all odds (Max). Chci ho barevný (tento je z klubek v barvách Fuchsia, tmavě šedá Unshin a Peacock), pak chci další pruhovaný, pak jeden v neutrálních barvách, jo a těch barevných několik,… skoro každá varianta, která je na ravelry k vidění, má něco zajímavého  a hezkého, pro co bych si ji chtěla uplést. Ale teď v zimě vede ta barevná verze.

K tomu jedna Aristokratka na koni od Evžena Bočka.

 

Úno 012017
 

Nepletu, nestíhám. Ale po chvilkách se snažím, udržuje mě to při (částečném) duševním zdraví. A jako vedlejší efekt budu mít další pletené ponožky…

Vzor Broken seed stitch jsem už jednou pletla a hned jsem věděla, že to není naposledy. Vypadá působivě a přitom je velmi jednoduchý, bezvadná kombinace. K tomu příze Jawoll Magic s dlouhými barevnými přechody a černý Fabel. Už se na ně moc těším.

Čtu snad ještě míň, než pletu, ale na desetiminutovky volna mám připravenou po ruce detektivku Dům na prodej od Sofie Sarenbrant.