veronika

Led 112017
 

Do nového roka si dávám předsevzetí uplést kopu ponožek. A nebo spíš, že si nebudu dávat předsevzetí. Ale ty ponožky tam pod čarou pořád figurují…

Dvě najednou na jedné dlouhé kruhové jehlici, metodou magic loop. Jednoduché, s efektní zajímavou konstrukcí paty, po které není ještě ani vidu ani slechu, pletu velikost 45, uf. Vanilla Reversed, na jehlicích 2.5, z olivové melírované příze Fabel od Drops. Ne zrovna moje oblíbená barva, ale jsou pro manžela, takže hlavní slovo měl on.

K tomu čtu, chtěla jsem to napsat do úvozovek, protože čtu jen pár stránek denně, někdy ani to ne, Dům u ústí řeky, román od Victorie Jones. Vyprávění ve dvou časových liniích, které jsou (ještě netuším jak) svázány. Napínavé a poutavé čtení, jsem teprve na začátku, ale už si mě získalo. Sáhla jsem po knize kvůli hezkému obalu (jaké klišé), ale zdá se, že uvnitř bude ještě lepší.

Pro 212016
 

Když je venku šedivo, bílo a mrazivo, ráda pletu barevně. A teplé ponožky se v zimě hodí. Nabarvila jsem si klubko ponožkové příze (merino s příměsí nylonu) podle tohoto návodu, na jehlicích bylo zrovna volno, takže s chutí do toho…

Naprosto jednoduché, nezáludné ponožky, na lýtkové části a nártech žebra, pata zesílená přetahovanými oky, jinak hladké. Další nabarvené ponožkové příze čekají.

Abych se držela duhového stylu, tak v barevné taštičce z ručně tkané látky od Alicje (snad to skloňuji správně) mám všechny nezbytnosti k pletení – nůžky, jehly, centimetr, značkovače,…

Pro 142016
 

Pletu zimně, tedy protizimně… Z obláčkové příze Air od Drops vzniká nákrčník s listy Leaving Cowl od Marie Magnusson. Návod je zdarma ke stažení na ravelry.

Původně je koncipován na přízi v síle sport, ale jelikož jsem použila silnější (přízi i jehlice), nahodila jsem počet oček menší o jedno opakování vzoru. Vysoký popletu tak, jak vyjde materiál a/nebo jak se mi zalíbí. Po pletení ponožek na jehlicích 2.5 mám pocit, že nákrčník se plete sám (jehlice 5.5).

K tomu čtu knihu Celá v bílém své oblíbené autorky Mary Higgins Clark, zde tedy jednu, která vznikla ve spolupráci s Alafair Burke. Je další knihou v sérii, ale jednotlivé díly lze bez problémů číst i samostatně, popisují oddělené detektivní případy. Po přečtení většiny románů od Mary Higgins Clark už jsem celkem schopna odhadnout zápletku, směr, kterým se bude děj ubírat, postavy jsou také dost schematické, ale i tak ji mám ráda, klasická odpočinková četba…

Pro 132016
 

Epistropheid! Podruhé. Ten první jsem dala mamince, sedí jí lépe. Opakování zjevně nebylo matkou moudrosti ani zárukou bezbolestného pletení. epistropheidemerald2

Po dokončení čepice, tentokrát ve velikosti M, tedy kratší varianty, jsem zjistila, že je krátká až moc. Kdo někdy zkoušel párat pleteninu od nahození, ví, že je to náramná legrace… Nakonec jsem nabrala oka těsně pod začátkem vyplétaného vzoru a zbytek okraje ustřihla (ano, několikeré chytání ujetých ok bylo samozřejmostí). Pružný okraj jsem tedy pletla v opačném směru, než bylo plánováno. Když se mi zdálo, že už je délka správná – ano, zkoušela jsem to – uzavřela jsem okraj pomocí Jeny’s surprisingly stretchy bind off. A vzala čepici na procházku, protože kde jinde člověk pozná, jestli je čepice ta pravá, že?

Nebyla, pořád moc krátká, navíc se mi úplně nelíbilo, jak vypadalo zakončení. Takže zase párání, tentokrát ale naštěstí už ze správného konce. Ale zase včetně zapošitých cancourků příze, aby to nebylo úplně zadarmo. Po napletení na tu správnou délku (ale jako už opravdu!) jsem upletla ještě několik řad lícovým žerzejem a pleteninu uzavřela stejným způsobem, jako v minulém pokusu. Lícový žerzej ale vytvořil úhlednou stočenou ruličku, takovou tu, kterou pletařky nesnášejí, když jde o svetry, sukně, atd.:-)

epistropheidemerald

Konečeně je to ono. Všechny předchozí peripetie jsou zapomenuty, nosí se úžasně.

Pro 072016
 

Už dlouho tu nebyla, že? Dvě stejná klubíčka, ze kterých se postupně vyklub(kuj)ou dvě snad stejné ponožky. Žádný náročný vzorek nebo počítání, u kterého nevím, kde mi hlava stojí. Podle návodu Susan B. Andersonové How I Make My Socks, ideální i pro začátečníky.

Jen jednoduché pletení a proužky. Tedy pokud tak nějak vyjdou. Vlnu jsem si tentokrát barvila sama, zkoušela jsem právě samovzorovací, ale úseky jsou pořád krátké. Chtěla jsem vánoční barvy, takže nechybí červená, zelená, aby to nebylo moc cukrátkové, tak ztlumené šedou, sem tam žlutý prskanec.

yarnalong23

K tomu trocha syrového napětí s detektivkou Tiché dívky amerického autora Erica Rickstada.

Lis 292016
 

Ódu na materiál jsem tu už pěla, takže už jen stručně. Lang Yarns Cashmere Premium je zaručeně nejpříjemnější a nejjemnější příze, kterou jsem měla v rukou. I při malé celkové váze čepice dost hřeje. Kromě toho, že mi ke konci pletení (už při tvarování špičky) došlo světle šedé klubko, takže jsem musela dokoupit druhé (prostě smůla, ta další dvě klubíčka v úplně jiné barvě, mi skočila do košíku úplně sama, přísahám:-), bylo celé pletení čepice Epistropheid od Kate Davies opravdový požitek.

epistropheid2

Vyplétaným barevným vzorům se spíš vyhýbám, protože v nich vynikne nestejnoměrné utahování, když člověk utahuje málo, vzor je volný a nevzhledný, pokud utahuje příliš, skončí s kusem pro panenky místo pro sebe.

Tohle všechno ten kouzelný kašmír uhladil a vyrovnal. Tím, že je materiál takový lehce chlupatý, si vzor krásně sedl a po vyprání a blokování na nafouknutém balonku, jsem opravdu spokojená. Pletla jsem delší variantu čepice, takže je to taková příjemná hučka.

Návod je napsaný velmi srozumitelně a jednoduše. Oceňuji zejména provedení tvarování koruny čepice, krásně rozkvetla…

epistropheid1

 

Lis 292016
 

Když už jsem v tom přidávání dodělaných věcí, nemohu zapomenout na svého věrného společníka. Aspoň v posledních dnech bez něj neopouštím dům, zamotaná od hlavy k patě, téměř…

bb4

Nakonec jsem se do letošního mystery KAL se Stephenem Westem opřela, protože když už, tak už. Upletla jsem největší nabízenou velikost, pleteninu jsem zakončila pruhovanou dutinkou a se smíšenými pocity jsem jej vyprala a srovnala, napínání pomocí špendlíků jsem tentokrát vynechala, vzorek to podle mě nepotřebuje a netuším, co bych si počala s čtyřmetrovým pleteným šátkem. Před vypráním byl nepříliš splývavý, nedokázala jsem si jej uvázat, přehodit, naaranžovat tak, abych byla spokojená. Po vyprání jsem naopak spokojená velmi.

bb3

Takto si představuju ideální šátek na zimu. Velkorysé rozměry, hřejivý, zajímavý. A miluju proužky!

bb1

Lis 292016
 

Fusak. Je letos opravdu oblíbený, takže pletu. Na jehlicích s průměrem 5 mm je to taková rychlovka, u které nemusím moc počítat, ideální když už hlava vypne.

fusaklucie

Big Merino od Drops při praní dost naroste, ale po usušení a srovnání se zase vrátilo zpět, takže fusak nebude očekávanému miminku sedět až do deseti let:-). Za návod děkuji Lence Dvořákové.fusaklucie2

Lis 232016
 

Kromě toho, že pracuju na „vánočním pletení“, které se neukazuje, a mám tu menší hromádku dokončených věcí připravenou na vyprání a případně lehké blokování, pletu podruhé čepici Aladdin. Nevýhoda toho, když nemáte zamýšleného majitele u sebe a nemůžete mu pletenou věc zkusit. První exemplář je tak akorát, takže by přes zimu zřejmě nevydržel, takže znovu a o kousek větší.

aladdin2

Pletu opět z Baby Merina od Drops na jehlicích 2.5 mm, takže celkem mravenčí práce.

Čtu knihu od australské spisovatelky Liane Moriarty Tři přání.

Lis 112016
 

Už jsem o něm psala… mám ho ráda. A oslavuji ho překvapivě nejvíce s jehlicemi v rukou.

V rámci KAL Justyny Lorkowské s názvem Cozy for winter jsem upletla novou čepici pro Vildu a plánuju i další.


Abych konečně získala lehkost i při pletení vyplétaných barevných vzorů, vybrala jsem si Antares. Ze zásob jsem pak vytáhla zbytky Malabrigo Rios a zjistila, že k zimní modro-žluté bundě si vyberu snadno – Sunset a Azul Profundo. První jmenovanou jsem spotřebovala prakticky až do konce, to se mi líbí:-).

A majitel ji miluje, začal ji nosit okamžitě, ještě než přišlo chladné počasí. Nejlepší ocenění pletení je pletenou věc nosit…